GJK - Centrum súčasného umenia Trnava
* GJK - Centre of Contemporary Art in Trnava

... aktuálne výstavy a podujatia ...

Kontaktné údaje

Mapa:

Mapa

Synagóga - Centrum súčasného umenia
Halenárska 2, 917 01 Trnava

Tel.: +421 33 551 46 57
E-mail: sekretariat@gjk.sk, info@gjk.sk
Www: www.gjk.sk

 

Otváracie hodiny

 

október-apríl: Ut-Pi 9.00 - 17.00, So-Ne 13.00 - 18.00

máj-september: Ut-Pi 10.00 - 18.00, So-Ne 13.00 - 18.00

 

Možnosti vstupu, vstupné

 

Kopplova vila, Synagóga, Kopplova vila + Synagóga (K,S,K+S)

Základné vstupné - dospelí (K,S,K+S): 1,50 € - 1,20 € - 2,30 €
Zľavnené vstupné (K,S,K+S): 0,80 € - 0,60 € - 1 €
Skupinové vstupné (viac ako 7 osôb): 0,50 €
Podrobnosti o vstupnom nájdete na oficiálnej stránke GJK

Wheelchair Access
Prístup pre vozičkárov: ÁNO

História-popis

Expozícia judaík v synagóge v TrnaveŽidia v Trnave žili pravdepodobne už v časoch Veľkomoravskej ríše. Od 12. storočia tvorili Židia na území dnešného zípadného Slovesnka kompaktné osídlenie. Dôkazom toho, že žili i v Trnave, je skutočnosť, že rabi Eliezer ben Natan, ktorý okolo roku 1150 zastával funkcia rabína v Poznani, pochádzal z Trnavy. V druhej polovici 14. storočia bol rabínom v Trnave Ajzek Jicchak Tirnan, neskôr správcom bratislavskej rabínskej školy, napokon hlavným rabínom vo Viedni. V roku 1539 boli Židia z mesta vyhnaní kráľom Ferdinandom I. V 18. storočí mesto Trnava pokračovalo v boji proti židom, hoci v meste nebýval ani jediný. Trnava protestovala dokonca proti tomu, aby si Budínsky Židia postavili synagógu. Zákaz pobytu židov v meste zmenil až Tolerančný patent Jozefa II. V tých dobách patrila Trnava pod rabinát v Cíferi. Roku 1831 kúpili Židia na Halinovej ulici pozemok a vo dvore postavili modlitebňu. Zaujímavé na tom bolo, že aj kresťanské obyvateľstvo prispelo značným obnosom na prvú stavbu po vyhnaní. Obec sa stále väčšmi rozmáhala. Roku 1855 sa odlúčila od cíferskej, Trnava sa stala sídlom rabinátu. Aj cíferský rabín Šimon Sidon sa odsťahoval do Trnavy. Po židovských kongresoch v Michalovciach a Budapešti sa v Trnave vytvorila náboženská obec status quo ante. Roku 1891 postavila obec synagógu podľa plánov viedenského architekta Jakuba Gartnera. V záhrade synagógy postavila náboženská obec pomník na pamiatku umučených za 2. svetovej vojny. Projektoval ho architekt Artur Slatinský-Szalatnay. Pozostáva zo sarkofágu s nápisom : “Našim umučeným 1942-1945“ a má symbolický podstavec s troma stĺpmi. V zadnej časti dvora bol bet ha-midraš, kóšer kuchyňa a byt rabína. V roku 1896 bola v Trnave založená aj ortodoxná židovská náboženská obec. Ortodoxná obec mala aj ješívu, ktorej počet študentov kolísal medzi 100 a 150. Ortodoxnú synagógu od synagógy status qua ante oddeľuje iba úzka ulica. Podľa ortodoxného zvyku je bez pompy a bez veží. Hoci z Synagóga v Trnavevonku pôsobí stavba veľmi skromne, vnútro je impozantné a vyvoláva v návštevníkovi priaznivý dojem. V súčasnosti je v súkromnom majetku a jej budúcnosť je neistá. Starý cintorín založili v roku 1801 a je vlastne druhým židovským cintorínom v Trnave. Prvý bol zriadený niekedy v 12. či 13. storočí. Dnes o ňom nevieme ani to, kde sa nachádzal. Nový cintorín leží na okraji mesta. Založili ho v roku 1879. Je výnimočný v tom, že sa na ňom pochovávali tak príslušníci ortodoxie ako aj status quo. Roku 1930 dosiahol počet Židov v Trnave 2.728 z celkového počtu 23.973 obyvateľov. Nástup fašizmu postupne zničil túto rozvíjajúcu sa židovskú komunitu. Trnavských židov začali deportovať v marci roku 1942 spolu s ortodoxným rabínom Izidorom Friedmanom a status quo rabínom Eduardom Reichom. V súčasnosti sa v Trnave aj na šabat ťažko zostavuje minjan (modlitebné minimum 10 mužov vo veku nad 13 rokov).

Synagógu status quo ante postavili v roku 1891 podľa plánov viedenského architekta Jakuba Gartnera. Stavba s výraznou dvojvežovou fasádou slúži po čiastočnej rekonštrukcii pre potreby Galérie Jána Koniarka. Expozícia MŽK je inštalovaná na ženskej galérii. Pred synagógou umiestnili po druhej svetovej vojne pamätník Holokaustu, postavený podľa návrhu architekta Artura Szalatnaia-Slatinského.

 

Expozície

Kalendárium

 

Otvorenie Ukončenie Výstava-podujatie
     
19.09.2017, vernisáž o 18.00 22.10.2017 Spiritualita, sekularita, bilaterálnosť
(Stín víry v mysli jiných)

Autorka projektu a kurátorka: Lenka Sýkorová
Vystavujúci autori: Jan Pfeiffer, Dana Sahánková a Adéla Součková
Prostor Synagogy – Centra současného umění v Trnavě disponuje silným geniem loci. Právě ono prosycení spirituální atmosférou stálo u zrodu aktuální výstavy, která propojila tři české umělce Jana Pfeiffera, Danu Sahánkovou a Adélu Součkovou. Kurátorský klíč se zaměřil na problematiku duchovnosti v dnešní společnosti, která je stále častěji orientována směrem k ateismu. Dochází tak k roztříštěnosti víry a míry tolerance k víře jiných. Na druhé straně jsme v středoevropském prostoru historicky spjati s židovsko-křesťanskou kulturou a její archetypy nás ovlivňují hlouběji než jsme si schopni připustit. Spiritualita na počátku 21. století prochází změnami a lidé se mnohdy navracejí ke kořenům, které jim pomáhají nalézt ztracenou identitu. Výstava zpracovává dvojstrannost tohoto tématu – od víry ke sekularizaci a zpět. Výrazovým prostředkem se stala kresba v mezích jejího současného chápání. Jana Pfeiffera a Adélu Součkovou spojuje způsob uvažování o kresbě v kontextu kresebných instalací, které často umocňují performativním gestem v rámci chápání kresby jako stopy v prostoru. Právě ona tělesnost je důležitá pro pochopení současného vizuálního umění. Mladá generace umělců s ní pracuje v intencích sociálně-kulturně-politických vztahů, které nás silně ovlivňují. Naopak Dana Sahánková se vyjadřuje kresbou v jejím klasickém pojetí. Její velkoformátové perové kresby výstavu jak vizuálně, tak obsahově stmelují. Odkazuje nás ke každodennosti, která je uchopena v tradičním kresebném médiu.
Na výstavě zaujme kresebný objekt Jana Pfeiffera, který tvoří intermediálně. Zkoumá tvarosloví a skrze něj se snaží přijít na mechanismy, které nás obklopují a ovlivňují. Fascinuje jej vztah člověka k prostoru. Pro synagogu pracuje s principem, který je pro něj v poslední době důležitý, a tím je monumentální kresba tvořená grafitovým prachem. Kresba se stává prostorovým objektem, který ožívá v průběhu vernisáže vstupem performerů. Autor tak pomyslně i fyzicky kreslí do prostoru. Navozuje iluzi rozdělené krajiny, kde platí „dvojí pravidlo pro jednu zemi“. Dialog je tak voláním přes kopec. Dva lidé na stejném místě jsou vlastně jinde a to v důsledku různých náboženských a politických dohod. Autor akcentuje osobní zkušenost z rozdělené Palestiny.
V čele hlavního sálu dominuje textilní instalace Adély Součkové, která zpracovala téma židovské spirituality. Autorka dílo vytvořila přímo pro výstavu s odkazem na chrámovou oponu rozdělující profánní a sakrální prostor. Celkově dílo zdramatizovala roztržením opony. Symbolicky otevírá dveře a také otázku, kam tyto dveře vedou? Golem stylizovaný do piktogramu pro nouzový únik ukazuje „jdi pryč“. Jeho zdvojení a umístění proti sobě symbolizuje jakýsi střet. Adéla Součková tak analyzuje současnou situaci ve společnosti. V Trnavě vychází z prohlášení, že kresba je nejpřímější médium pro sociální sdělení a poukazuje na to, že kresba disponuje možností redukovatelnosti reality. Adéla Součková dokáže mistrně převést sled myšlenek do výtvarné formy s plností emocí a zážitků.
Dana Sahánková zde představuje monumentální kresby s důrazem na jejich spirituální atmosféru vtahování diváka do obrazového pole. Její kresby jsou typické bohatou vnitřní strukturou. V posledních letech experimentuje s podkladovou základnou – konkrétně s dřevěnou deskou nebo plátnem se zlatým pozadím, která odkazuje ke gotickým deskovým obrazům, kdy doboví umělci touto technikou řešili iluzi perspektivy. Práce se světlem v rámci umístění a očekávatelným vnímání jejího díla je pro autorku důležitá a je tomu tak i v prostoru synagogy.
Výstava je součástí dlouhodobého projektu Postkonceptuální přesahy v současné české a slovenské kresbě. Kurátorský a teoretický výzkum je od roku 2014 zacílen na tvorbu mladých umělců do 40 let z České republiky a Slovenska, kteří ve své tvorbě inklinují k post-konceptuálnímu umění. Více k projektu: www.aug.cz/postkonceptualni-presahy-v-ceske-kresbe.

 

28.09.2017, vernisáž o 18.00 14.01.2018 Anton Čierny: Môj domov je “vlhká hmlistá krajina”

site-specific inštalácia v podkroví synagógy
Kurátor: Roman Popelár

 

27.10.2017 29.10.2017 Hudba Trnave 2017
15. ročník Slovenského festivalu umenia
Pocta komornému orchestru

Program:
27.10.2017 /piatok/ o 19.00
/Synagóga – Centrum súčasného umenia, Halenárska 2, Trnava/
Slovenský komorný orchester
Ewald Danel - umelecký vedúci, husle
Program:
A. Vivaldi, A. Piazzolla

28.10.2017 /sobota/o 19.00
/Synagóga – Centrum súčasného umenia, Halenárska 2, Trnava/
Janáčkovo kvarteto a Moyzesovo kvarteto
Program:
F. Schubert, F. M. Bartholdy

29.10.2017 /nedeľa/ o 19.00
/Synagóga – Centrum súčasného umenia, Halenárska 2, Trnava/
Trnavský komorný orchester
Alžbeta Ševečková - umelecká vedúca, husle
Jozef Horváth – husle
František Török - husle
Program:
J. S. Bach, L. Kupkovič, L. Janáček, G. Holst

 

     

 

Informácie aktualizujeme priebežne a vyhradzujeme si právo na ich zmenu!